Protihlukové kryty třetí generace

Také patříte mezi firmy, které řeší problémy s nadměrným hlukem? Potřebujete snížit hluk
určité technologie a nebo provozujete pracoviště s rizikem hluku? Narážíte na časové limity a
přitom musíte dodržovat bezpečnostní přestávky v práci? Přemýšlíte nad tím, jak zlepšit
pracovní prostředí, zvýšit výrobní kapacitu a nebo snížit výrobní náklady na zaměstnance?
Nabízíme vám jednoduché, funkční a také ekonomické řešení – protihlukové kryty s
volitelným útlumem v rozsahu 20 – 40 dB.

Protihlukové kryty vyrábíme na základě vašich požadavků na klíč. Řešení vychází z ověřené
koncepce protihlukových krytů TINAC druhé generace. Protihlukové kryty se upravují pro
potřeby určitého zařízení, a proto je lze začlenit i do většiny výrobních linek. Protihlukové
kryty mohou být fixní i mobilní, otevřené i uzavřené, s chlazením, s odsáváním atd. Hlavní
předností je okamžitý přístup k technologiím a nebo na pracoviště. Můžete si vybrat buď
standardní řešení a nebo si objednat speciální provedení.

Naše výrobky mají odolnou konstrukci, funkční provedení, kvalitní dílenské zpracování a
moderní design. Akustická účinnost se volí v závislosti na požadavcích investora v rozsahu
20 – 40 dB. Snížení hladiny akustického tlaku o 20 dB reprezentuje snížení akustického tlaku
v Pa na jednu desetinu původní hodnoty a snížení hladiny akustického tlaku o 40 dB
reprezentuje snížení akustického tlaku v Pa na jednu setinu původní hodnoty. Tento rozsah
útlumu hluku je plně dostačující pro většinu aplikací.

Protihlukové kryty TINAC používá řada firem. K posledním aplikacím patří i dodávka a
montáž 10 protihlukových krytů pro firmu DENSO AIR SYSTEMS CZECH Liberec.
Požadavky – mobilní kryt, malé rozměry, odolnost do 200 °C, odsávání, vkládání a odebírání
výrobků každé 3 minuty. Hladina akustického tlaku v místě obsluhy před zakrytováním
dosahovala 98 dBA a po zakrytování se snížila na 78 dBA. Takovýto hluk již nepředstavuje
žádný problém nebo riziko poškození zdraví.

Ing. František Tuček
TINAC

5.02.2015

Novoroční předsevzetí

V období Vánoc a nového roku si každý z nás dopřeje několik dnů klidu, které věnuje jen
odpočinku, rodině a také tomu, aby se zamyslel a zhodnotil rok uplynulý a nebo, aby načrtl
základy plánu na rok budoucí. Ve dnech adventu se možná i zamyslí nad některými otázkami,
které mu v běžném pracovním životě úspěšně unikají. Jednou z takových otázek je: „Umí
naše děti poslouchat hudbu?“ Já si jí pokládám pokaždé, když na rušné ulici potkávám mladé
lidi se sluchátky v uších, jak v hluku všedního dne poslouchají hudbu.

Zdá se, že dnešní mladé generaci stačí k poslechu hudby jen chytrý telefon. Je to zvláštní,
k dispozici je široká nabídka audio komponent, tak proč chytrý telefon? Určitě je skvělý pro
komunikaci a práci s informacemi, ale jak to souvisí s poslechem hudby? Kolik mladých lidí
dnes ví, že nabízené formáty hudby vznikly jen proto, aby se nepřetížil internet, že vložený
akumulátor má tak omezenou kapacitu, že nepřehraje basy a že ani ta nejlepší sluchátka
neobstojí v porovnání s průměrnými reproduktorovými soustavami?

Zapomeňte na to, co tvrdí výrobci chytrých telefonů, a udělejte si svůj vlastní názor. Navštivte
známého nebo obchod, kde hudbě rozumí, a kde mají audio výbavu – třeba CD přehrávač,
výkonový zesilovač a dvoupásmovou reproduktorovou soustavu. Vyberte si stejnou skladbu
od stejného interpreta a poslechněte si ji na obou zařízeních. Při poslechu audio výbavy
objevíte svět plný emocí a hudebních zážitků, ale při poslechu chytrého telefonu budete mít
pocit, že posloucháte hudbu v prázdné chodbě za zavřenými dveřmi.

Asi vás překvapí, že za obě varianty poslechu hudby zaplatíte stejnou cenu. Je sice pravda, že
za chytrý telefon dáte asi polovinu částky, než za audio výbavu, ale za dobu životnosti audio
výbavy si většina lidí koupí 3-4 chytré telefony. Já jsem si takové novoroční předsevzetí, že
své děti budu učit poslouchat hudbu, dal již dávno. Dá to sice hodně práce, stále dokola jim
vysvětlovat, že chytrý telefon není určen k poslechu hudby, ale stojí to za to. Zkuste si stejné
novoroční předsevzetí dát i vy – přeji vám krásný a úspěšný rok 2015.

Ing. František Tuček
TINAC

22.12.2014

Do této kavárny bych už podruhé nešla

Před časem se naše dcera vrátila z návštěvy města, a ještě ve dveřích říká: „Byla jsem
s kamarádkou v nově otevřené kavárně v jednom obchodním centru. Obsluha se nám
věnovala, káva byla výborná, ale potom přišli i další hosté, a my jsme musely začít mluvit
nahlas, abychom si rozuměly. Po necelé hodině jsme musely odejít, už se to nedalo vydržet.
Ještě teď mě z toho hluku bolí hlava. Do této kavárny bych už podruhé nešla.“ Pak zamířila
do svého pokoje a šla spát, aby si od svého nejnovějšího zážitku odpočinula.

Problémy s provozováním některých kaváren nejsou ani tak spojeny se špatným výběrem
lokality a nebo vysokými cenami. Tyto problémy má na svědomí špatná akustika. V prostoru
bez akustických úprav dochází k jevu, který se v akustice nazývá party efekt a který tak
výstižně popsala i moje dcera. Uvědomte si, že vaše kavárna není určena jen pro dva hosty,
kteří se zde budou cítit dobře a které nebude nikdo rušit. Vaše kavárna musí být určena pro
všechny hosty, kteří se zde budou cítit dobře a které nebude nikdo rušit.

Zákazník nebude dávat své peníze ani za velmi kvalitní kávu, pokud si ji nemůže vychutnat
v klidu příjemného prostředí a nebo při rozhovoru s přáteli. Opravdu neznám nic horšího, než
kavárnu u vchodu do obchodního centra, kde vás v jednom kuse obtěžuje zvuková reklama a
nebo křik pobíhajících dětí. A přitom stačí udělat základní akustické úpravy, které zlepší
celkovou pohltivost prostoru tak, aby nebylo nutné mluvit nahlas a nebo aby nebylo nutné
vynakládat veškeré úsilí k tomu, abychom slyšeli každé druhé až třetí slovo.

Vhodně navržené akustické úpravy vytvářejí příjemné akustické i vizuální prostředí.
K dispozici je celá řada obkladových materiálů k instalaci na strop a stěny interiéru, včetně
koberců a potahů sedacího nábytku. Tyto materiály se dodávají v různých formátech a
provedeních. Vyberte si z bohaté palety barev a vytvořte originální interiér, který nejlépe
vystihuje filosofii vaší obchodní značky. Stejně dobře jako vaši hosté se zde bude cítit i váš
personál, a pak se dostaví i tržby, s kterými jste při otevírání kavárny počítali.

Ing. František Tuček
TINAC

5.7.2014

Když se hluk sníží o 80 %

Nedávno jsme řešili docela zajímavý případ. Provozovatel malého výrobního areálu
požadoval snížit hluk tak, aby splnil hygienický limit hluku na hranici pozemku s obytnou
zástavbou. Hygienický limit hluku byl 50 dB v denní době a 40 dB v noční době. K realizaci
chtěl použít deskový materiál na bázi sádrokartonu, u kterého dodavatel uváděl, že snižuje
hluk o 80 %. Hluk uvnitř výrobní haly byl 100 dB, a tak se domníval, že po realizaci
protihlukových úprav dojde ke snížení hluku na hranici pozemku na 20 dB.

Decibel je fyzikálně bezrozměrná jednotka, která je v akustice definována jako
dvacetinásobek dekadického logaritmu podílu měřené hodnoty akustického tlaku v Pascalech
k prahové hodnotě akustického tlaku v Pascalech. Zavedení jednotky velice úzce souvisí
s našimi poznatky o fyziologii lidského sluchu. Weberův – Fechnerův zákon říká, že lidské
ucho vnímá podněty logaritmicky, což znamená, že velké změny intenzity zvuku (okolní
podněty) způsobí jen malé změny vnímané hlasitosti (naše počitky).

Pokud tedy existuje celá řada důvodů, proč se hodnota akustického tlaku uvádí v decibelech,
tak by se i snížení hluku mělo uvádět v decibelech. Uvádět snížení hluku v procentech je zcela
mimo fyzikální realitu tohoto světa. Řekněme, že autor nabídky není akustik (což je dnes
velice častý případ), a že chtěl jen prodat svoje zboží nebo služby (což vás nemusí zajímat) a
podívejme se na to, co snížení hluku o 80 % znamená v praxi. Jen pro úplnost uvedu, že
hodnota hluku 100 dB odpovídá hodnotě akustického tlaku 2,00 Pa.

Procento jako lineární jednotku můžeme aplikovat pouze na hodnotu akustického tlaku
v Pascalech. Pokud snížíme hodnotu akustického tlaku 2,00 Pa o 80 %, tak získáme hodnotu
akustického tlaku 0,40 Pa. Když obě hodnoty akustického tlaku převedeme opět na decibely,
tak mluvíme o snížení hluku z hodnoty 100 dB na hodnotu 86 dB. Je evidentní, že po použití
deskového materiálu na bázi sádrokartonu se hluk na hranici pozemku sníží jen o 14 dB, což
je v porovnání s požadavky provozovatele opravdu velice malé zlepšení.

Ing. František Tuček
TINAC

5.3.2014

Ticho je stále cennější zboží

Může být ticho žádaná komodita a nebo snad dokonce tak cenné zboží, že jsou za něj lidé
ochotni platit peníze? Najde se vůbec někdo, koho ticho zajímá natolik, že je do ticha ochotný
investovat miliony korun? Je ticho skutečně tak důležité? Jak se ticho měří, jak se hodnotí a
jakou má tržní cenu? A vůbec, kdo a nebo co určuje tržní cenu ticha? Ne, nejde o vtip, tento
článek myslím naprosto vážně. Ukažme si nyní význam ticha na konkrétních příkladech, o
kterých jste možná do této chvíle a v této souvislosti ani nepřemýšleli.

Určitě se všichni shodneme na tom, že jedním z důležitých kritérií při nákupu rodinného
domu, vily a nebo stavební parcely je místo, kde se nachází. Nejdražší nemovitosti a stavební
parcely leží v tichých lokalitách s ucelenou zástavbou, bez průmyslových staveb, obchodních
center, hlavních městských či tranzitních komunikací a nebo dokonce letiště. Ceny takových
nemovitostí se ve městech jako je Praha, běžně pohybují v rozsahu od 20 do 100 milionů
korun s tím, že podstatnou část této ceny tvoří samotný pozemek.

Ticho člověk potřebuje i k tomu, aby se mohl efektivně vzdělávat, pracovat a tvořit a nebo,
aby mohl podávat vrcholné výkony v celé řadě oblastí lidské činnosti. Platí, že tvůrčí práce
náročná na přesnost a soustředění se v hluku prostě dělat nedá. A tvůrčí práce je ekonomicky
důležitá. Své o tom mohou říci profese, jako jsou vědci, lékaři, manažeři, architekti, vývojáři,
herci, hudebníci, sportovci atd. Celá řada firem a organizací proto investuje i desítky milionů
korun do opatření, která zajišťují všechny potřebné akustické parametry.

Největší význam má ale ticho při regeneraci, rehabilitaci a také při léčení úrazů a nemocí.
Lidský organizmus, který je vystaven vysoké zátěži v podobě úrazu nebo nemoci, se mnohem
rychleji zotavuje, pokud se nachází v naprostém klidu. A to je v podstatě i ten hlavní důvod,
proč jsou ty nejlepší nemocnice obklopeny zelení a parky. Bylo prokázáno, že ticho zkracuje
nejenom délku hospitalizace, ale i spotřebu léků. A kvalitní prostředí a nízké náklady na
léčení jsou tím, co naše nemocnice a naši pacienti potřebují nejvíce.

Ing. František Tuček
TINAC

15.2.2014

Akustický smog

S nástupem zimního období se již řadu let po sobě opakuje stejná situace. V televizi,
v rozhlase a v novinách se na celostátní, regionální i místní úrovni objevují hlavní zprávy:
Nevětrejte! Ohrožuje vás smog. A pak již následuje popis situace na Ostravsku, Plzeňsku,
Liberecku, v Praze, v Brně atd. a také doporučení, co mají v takové situaci dělat rodiče s
dětmi, nemocní, astmatici a senioři. Většina doporučení říká: Nechoďte ven, vyvarujte se
zvýšené fyzické námahy, odpočívejte a hlavně zavřete okna a nevětrejte.

Zatímco před 20 lety se na smogové situaci podílely hlavně velké energetické a průmyslové
zdroje znečištění, tak dnes ji až na jednotlivé výjimky vytvářejí malé zdroje znečištění, které
se vyskytují prakticky v každé hustě obydlené lokalitě. S ohledem na ceny elektřiny a plynu
se lidé vracejí ke spalování fosilních paliv a vzhledem k cenám nových automobilů se z Česka
stala velmoc s trhem ojetin. A tak se na exponovaných místech noříme do kouře, který
vychází z komínů domů a výfuků automobilů se spalovacími motory.

Automobilová doprava však neznečišťuje jen ovzduší, automobilová doprava nás ohrožuje i
hlukem. Na rozdíl od znečištění ovzduší, které se nejvíce projevuje v inverzním počasí, nás
hluk ohrožuje trvale po celý rok, bez rozdílu, zda je zataženo či slunečné počasí. A nadměrný
hluk zanechává minimálně stejné škody na našem zdraví jako výfukové plyny v ovzduší.
Nadměrný hluk vzniká v důsledku špatného technického stavu automobilů, neodborných
zásahů a oprav a také ztráty trakce při používání opotřebených pneumatik.

Situace se nezlepšuje, situace se naopak zhoršuje. Je nutné otevřít věcnou diskusi o tom, jak
tento problém řešit. Je třeba, aby se i naše média a novináři začali problematikou nadměrného
hluku z automobilové dopravy zabývat. A pokud to situace vyžaduje, aby se objevily i hlavní
zprávy: Nevycházejte! Ohrožuje vás hluk. Potřebujeme připravit projekty na otočení
nežádoucího trendu. Čím dříve se začneme otázkou nadměrného hluku z automobilové
dopravy zabývat, tím dříve nalezneme jednodušší a také levnější řešení.

Ing. František Tuček
TINAC

5.1.2014

Když dvakrát padesát je padesát šest a polovina ze sta je devadesát čtyři

V příspěvku „Proč se používá decibel a ne Pascal“ jsme došli k závěru, že pokaždé, když se
akustický tlak v Pascalech zvýší na desetinásobek původní hodnoty, se hladina akustického
tlaku zvýší o 20 dB. Stejně tak můžeme říci, že pokaždé, když se akustický tlak v Pascalech
sníží na desetinu původní hodnoty, se hladina akustického tlaku sníží o 20 dB. Pro akustika je
to běžná praxe, ale pro velkou část populace to může být komplikace v chápání akustické
reality. Pojďme si ukázat, jak vypadají stejné výsledky v Pascalech a decibelech.

V prvním příkladu porovnáme tři úrovně intenzity lidského hlasu. Hladina akustického tlaku
lidského hlasu dosahuje při velmi tichém hovoru 20 – 30 dB, při běžném hovoru 50 – 60 dB a
při křiku 80 – 90 dB. Tyto hodnoty odpovídají akustickému tlaku 0,0002 – 0,00063 Pa při
velmi tichém hovoru, 0,0063 – 0,02 Pa při běžném hovoru a 0,20 – 0,63 Pa při křiku. Je
zřejmé, že akustický tlak v Pascalech je při běžném hovoru 31,6krát silnější než při velmi
tichém hovoru a při křiku dokonce 1000krát silnější než při velmi tichém hovoru.

Ve druhém příkladu vypočítáme, jak se změní hladina akustického tlaku, když určitý zdroj
zvuku zesílíme na dvojnásobek původní hodnoty a nebo zeslabíme na polovinu původní
hodnoty. Výsledek možná některé čtenáře překvapí. Když zdroj zvuku s akustickým tlakem
0,0063 Pa zesílíme na 0,0126 Pa, zvýší se hladina akustického tlaku z původní hodnoty 50 dB
na hodnotu 56 dB a když zdroj zvuku s akustickým tlakem 2,00 Pa zeslabíme na 1,00 Pa,
sníží se hladina akustického tlaku z původní hodnoty 100 dB na hodnotu 94 dB.

Na základě výsledků druhého příkladu je zřejmé, že pokaždé, když se akustický tlak v
Pascalech zvýší na dvojnásobek původní hodnoty, se hladina akustického tlaku zvýší o 6 dB a
stejně tak bude platit, že pokaždé, když se akustický tlak v Pascalech sníží na polovinu
původní hodnoty, se hladina akustického tlaku sníží o 6 dB. Doporučuji, aby si každý čtenář
příklady s dvojnásobkem a desetinásobkem akustického tlaku, respektive s polovinou a nebo
desetinou akustického tlaku, zapamatoval, protože se mu budou v životě hodit.

Ing. František Tuček
TINAC

22.11.2013

Proč používáme decibel a ne Pascal

Člověk je od přírody tvor s lineárním myšlením. Pro měření času používá jednotku sekunda,
pro měření vzdálenosti jednotku metr, pro měření hmotnosti jednotku kilogram atd. Všechny
tyto jednotky jsou lineární, a to znamená, že desetinásobek času 1 s je 10 s, desetinásobek
vzdálenosti 1 m je 10 m, desetinásobek hmotnosti 1 kg je 10 kg. Stonásobek času 1 s je pak
logicky 100 s, stonásobek vzdálenosti 1 m je 100 m a stonásobek hmotnosti 1 kg je 100 kg.
Analogicky pak můžeme pokračovat v násobcích tisíc, deseti tisíc atd.

A jak už to v životě bývá, vyskytují se i výjimky. Jednou z takových výjimek je měření
akustického tlaku. Důvodů, proč se akustický tlak neuvádí v Pascalech, je více. Hlavním
důvodem je skutečnost, že lidské ucho vnímá podněty logaritmicky, jinými slovy, že velké
změny intenzity zvuku způsobí jen malé změny vnímané hlasitosti. Dalším důvodem je
velikost měřených hodnot akustického tlaku. Za běžných podmínek bychom totiž uváděli
hodnoty akustického tlaku 0,0004 Pa, 0,085 Pa, 1,32 Pa, 12,6 Pa apod.

Lidské ucho je pro člověka nepostradatelný orgán, který mu umožňuje komunikovat
s ostatními lidmi a navazovat sociální vztahy. Lidské ucho dokáže zpracovat zvukový signál
v rozsahu od 0,00002 Pa do 20 Pa, tedy v rozsahu 1 : 1 000 000! Je to obrovský dynamický
rozsah, díky kterému stejně dobře slyšíme tichý chod švýcarského hodinového strojku nebo
burácení tryskových motorů při startu velkého dopravního letadla. Pro lepší srozumitelnost se
v akustické praxi začala používat fyzikálně bezrozměrná jednotka decibel.

Pokud dynamický rozsah lidského ucha vyjádříme v decibelech, získáme hodnoty od 0 dB
(práh slyšení) do 120 dB ( práh bolesti). Musíme si však uvědomit, že se již nejedná o
lineární, ale o logaritmickou jednotku, pro kterou platí úplně jiná pravidla porovnávání.
Desetinásobek akustického tlaku v Pascalech, kterému odpovídá hladina 1 dB, nebude mít
hladinu 10 dB, ale hladinu 21 dB a stonásobek akustického tlaku v Pascalech, kterému
odpovídá hladina 1 dB, nebude mít hladinu 100 dB, ale hladinu 41 dB.

Ing. František Tuček
TINAC

5.11.2013

Školy potřebují akustiku

Když se řekne škola, tak se mnohým z nás vybaví vzpomínky a nebo postava učitele Igora
Hnízda v podání Jana Třísky ze známého českého filmu Jana Svěráka Obecná škola. V tomto
příběhu, který se odehrává krátce po válce v jedné ze škol na předměstí Prahy, vystupuje
svérázný učitel, který chodí ve vojenské uniformě, za opaskem má opravdovou pistoli a
v ruce drží velmi svižnou rákosku … Není tedy divu, že v chlapecké třídě velice rychle
zavládne tuhý režim vyžadující přísné dodržování disciplíny a kázně.

Doba, kdy výuka probíhala tak, že ve třídě mluvil jen učitel a nebo jeden vyvolaný žák, je
nenávratně pryč. Nové postupy přináší do výuky i formy multimediální prezentace, dialogu
mezi učitelem a žáky a zejména práci ve skupinách, které čítají 3-5 osob. Je dobře, že způsob
výuky se mění k lepšímu, ale nemělo by se zapomínat ani na to, že prostor ve kterém výuka
probíhá je ve většině případů stejný. Jsou to jedny a ty samé třídy, ve kterých najdeme jen
omítku na stěnách a stropu, linoleum na podlaze a dřevěný nábytek.

Takový prostor je pro nové formy výuky naprosto nevhodný. Pokud mluví jen učitel a nebo
jeden vyvolaný žák, tak je všechno v pořádku. Ale pokud mluví více osob dohromady, začíná
být problém. V takovém prostředí narůstá hladina hluku pozadí, která nutí všechny diskutující
zvyšovat hlas. Akustický signál se opakovaně odráží od stěn, podlahy i stropu, a tím dochází
k promíchávání přímého a odraženého zvuku. Vzniká difuzní akustické pole, které vede ke
zkreslování informací, což klade vysoké nároky na pozornost učitelů i dětí.

Učitelé i děti si stěžují na zvýšenou únavu, někdy i na bolesti hlavy a rodiče na horší prospěch
svých potomků. A přitom to není nutné. Stačí abychom alespoň v jedné třídě na každé škole
vytvořili vhodné podmínky pro nové formy práce. Akusticky upravená učebna běžné velikosti
má mít dobu dozvuku 0,70 s, ale většina tříd na našich školách má dobu dozvuku 3-5 krát
delší! Měli bychom se nad tímto stavem zamyslet a měli bychom ho začít řešit. Jinak můžeme
tvořit stále lepší učební programy, ale budeme mít stále stejné výsledky práce.

Ing. František Tuček
TINAC

5.9.2013

Co je to hluk

Snad i proto, že akustika je jedním z nejstarších fyzikálních oborů na světě, první zmínky o
akustice se objevují v souvislosti se zkoumáním řeckého filosofa a vědce Pythagora ze Sámu
z období let asi 570 – 500 př. n. l., je pro mnoho lidí obtížné se v tomto rozsáhlém oboru
orientovat. Velká část lidí se domnívá, že akustika se zabývá jen zvukem a za zvuk považuje
řeč, zpěv a hudbu. Většinu z nich pak překvapí, že akustika se dlouhodobě zabývá i hlukem,
ale hlavně, že hluk není v podstatě nic jiného, než jen určitá specifická forma zvuku.

Definice hluku říká, že hluk je jakýkoli zvuk, který nás ruší a obtěžuje a nebo má škodlivý
účinek na naše zdraví. Hodnotitelem toho, co je hluk, je sám člověk a jeho fyziologická
reakce na určitý podnět. Z hlediska účinků není ani rozhodující, zda se jedná o zvuk povahy
hudební nebo nehudební, ale o to, jak určitý zvuk daný člověk vnímá. Jinými slovy, zda
k danému podnětu zaujme tolerantní nebo kritický postoj. Známé jsou příklady z oblasti
hudby, kdy jeden člověk je z určité hudby nadšený a druhý ji odmítá poslouchat.

Hudební zvuky, které mají pravidelný periodický průběh, označujeme jako tóny. Nehudební
zvuky, u kterých se současně vyskytuje jak periodická, tak neperiodická složka, označujeme
jako hluk. Typickými příklady hluku jsou různé údery, rachot, skřípot, syčení, pískot apod.
S vysokou mírou pravděpodobnosti můžeme říci, že za hluk budeme častěji považovat zvuk
intenzivní, přerušovaný, s tónovými složkami, rázy a impulsy než hluk tichý a ustálený, ale
jak již bylo řečeno, nejvíce záleží na individuální dispozici každého jednotlivce.

Akustika se tedy zabývá i měřením, výpočty a hodnocením hluku. Škodlivé účinky hluku na
naše zdraví posuzují odborní lékaři a hygienici. Škodlivý účinek hluku má mnoho forem.
Může to být podrážděnost, nepříjemné pocity, bolesti hlavy, zvýšená únava, nespavost a nebo
závažné příznaky typu zvýšení krevního tlaku a srdeční tepové frekvence. Při dlouhodobé
expozici nám hrozí zvýšené riziko infarktu myokardu či nevratná ztráta sluchu. Hluk je nutné
sledovat a monitorovat, lepší je informovanost a prevence než řešení následků.

Ing. František Tuček
TINAC

5.8.2013