Limity hluku

Riziko hluku je přímo úměrné intenzitě hluku a době trvání hluku. Krátkodobé působení
hluku vyvolává nepříjemné pocity, zvýšenou únavu, nevolnost, bolest hlavy a nespavost.
Dlouhodobé působení hluku způsobuje závažné příznaky typu zvýšení krevního tlaku a
srdeční tepové frekvence a nebo zvýšení rizika infarktu myokardu.

Při opakovaném působení hluku o vysoké intenzitě dochází nejprve ke krátkodobému a po
určité době i k trvalému zvýšení prahu slyšení. Sluchové ztráty se ve stále větší míře vyskytují
dokonce u mladistvých a lidí ve středním věku. Náš organismus poškozují i nízkofrekvenční
zvuky, které vyvolávají stres, svalové napětí a bolest hlavy.

Nejvyšší riziko spojené s hlukem podstupujeme při práci. Na pracovištích, kde je vykonávána
fyzická práce rutinní povahy, je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A
85 dB. Na pracovištích, kde je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, je
nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A 50 dB.

Dalším důležitým místem, kde odpočíváme a trávíme velkou část svého volného času, jsou
naše byty a domy. V obytných místnostech, kde hluk proniká vzduchem zvenčí a neobsahuje
tónové složky a nemá výrazně informační charakter, je nejvyšší přípustná ekvivalentní
hladina akustického tlaku A 40 dB v denní době a 30 dB v noční době.