Category Archives: Akustika

Školy potřebují akustiku

Když se řekne škola, tak se mnohým z nás vybaví vzpomínky a nebo postava učitele Igora
Hnízda v podání Jana Třísky ze známého českého filmu Jana Svěráka Obecná škola. V tomto
příběhu, který se odehrává krátce po válce v jedné ze škol na předměstí Prahy, vystupuje
svérázný učitel, který chodí ve vojenské uniformě, za opaskem má opravdovou pistoli a
v ruce drží velmi svižnou rákosku … Není tedy divu, že v chlapecké třídě velice rychle
zavládne tuhý režim vyžadující přísné dodržování disciplíny a kázně.

Doba, kdy výuka probíhala tak, že ve třídě mluvil jen učitel a nebo jeden vyvolaný žák, je
nenávratně pryč. Nové postupy přináší do výuky i formy multimediální prezentace, dialogu
mezi učitelem a žáky a zejména práci ve skupinách, které čítají 3-5 osob. Je dobře, že způsob
výuky se mění k lepšímu, ale nemělo by se zapomínat ani na to, že prostor ve kterém výuka
probíhá je ve většině případů stejný. Jsou to jedny a ty samé třídy, ve kterých najdeme jen
omítku na stěnách a stropu, linoleum na podlaze a dřevěný nábytek.

Takový prostor je pro nové formy výuky naprosto nevhodný. Pokud mluví jen učitel a nebo
jeden vyvolaný žák, tak je všechno v pořádku. Ale pokud mluví více osob dohromady, začíná
být problém. V takovém prostředí narůstá hladina hluku pozadí, která nutí všechny diskutující
zvyšovat hlas. Akustický signál se opakovaně odráží od stěn, podlahy i stropu, a tím dochází
k promíchávání přímého a odraženého zvuku. Vzniká difuzní akustické pole, které vede ke
zkreslování informací, což klade vysoké nároky na pozornost učitelů i dětí.

Učitelé i děti si stěžují na zvýšenou únavu, někdy i na bolesti hlavy a rodiče na horší prospěch
svých potomků. A přitom to není nutné. Stačí abychom alespoň v jedné třídě na každé škole
vytvořili vhodné podmínky pro nové formy práce. Akusticky upravená učebna běžné velikosti
má mít dobu dozvuku 0,70 s, ale většina tříd na našich školách má dobu dozvuku 3-5 krát
delší! Měli bychom se nad tímto stavem zamyslet a měli bychom ho začít řešit. Jinak můžeme
tvořit stále lepší učební programy, ale budeme mít stále stejné výsledky práce.

Ing. František Tuček
TINAC

5.9.2013

Používejte akustické normy

V každé ekonomicky vyspělé zemi se vydávají a používají technické normy. V České
republice se používají české technické normy, které označujeme značkou ČSN. Práva a
povinnosti související s tvorbou a vydáváním českých technických norem upravuje zákon č.
22/1997 Sb. O technických požadavcích na výrobky. Platí, že čím je ekonomika vyspělejší,
tím jsou požadavky na kvalitu výrobků vyšší a naopak. Kvalita technických norem tedy
určuje kvalitu výrobků, a tím pádem i konkurenceschopnost celé ekonomiky.

Technické normy sice nejsou samy o sobě právně závazné, pokud jejich právní závaznost
nestanoví jiný právní předpis, ale to vůbec neznamená, že bychom je měli přehlížet nebo snad
dokonce ignorovat. Právní nezávaznost má v tomto případě jiný význam. Pokud by technická
norma byla právně závazná, tak by to znamenalo, že by se všechny subjekty musely touto
technickou normou řídit. Místo toho, abychom podporovali vývoj a inovace nových výrobků
s vyšší přidanou hodnotou, tak bychom zakonzervovali jakýsi stávající stav.

Každý výrobek na českém trhu by tedy měl být navržen a vyroben tak, aby požadavky
technické normy minimálně splnil. Technické požadavky pro stavební akustiku definují
normy s označením ČSN 73 05xx, tedy normy, které se týkají navrhování a provádění staveb.
K základním technickým normám, které by měla každá nová a nebo zrekonstruovaná stavba
splnit, patří minimálně dvě české technické normy ČSN 73 0532 Ochrana proti hluku
v budovách… a ČSN 73 0527 Projektování v oboru prostorové akustiky…

První z výše uvedených norem určuje požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi
v budovách a požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov, oken a dveří. Druhá
určuje požadavky na akustické úpravy vnitřního prostoru, resp. požadavky na dobu dozvuku
pro prostory pro kulturní účely, prostory ve školách a prostory pro veřejné účely. Obě tyto
normy mají pro uživatele stavby zásadní význam, a proto vyžadujte od svého architekta,
projektanta a nebo dodavatele, aby se požadavky technických norem řídil.

Ing. František Tuček
TINAC

5.3.2013

Proč by i architekti měli používat uši

I na začátku 3. tisíciletí je akustika systematicky opomíjeným oborem. Důvodů k této
nelichotivé bilanci je několik. Velkou měrou je to ovlivněno způsobem výuky na středních a
vysokých školách, nevyhovující informovaností firem, státní správy i veřejnosti a také velmi
nízkou poptávkou po kvalitních projektech. Nicméně se ukazuje, že to není jen problém v
České republice, ale i problém v mnoha jiných zemích, což ukazuje i prezentace Juliana
Treasura s aktuálním názvem “Why architects need to use their ears”.

Osobně bývám vůči podobným prezentacím již skeptický, ale moje zvědavost přeci jen
zvítězila. Prezentaci jsem nakonec shlédl celou a vůbec toho nelituji. V tomto případě nejde
ani tak o nějaký laciný alarmismus, módní výkřik a nebo marketingový tah před uvedením
výrobku na trh. Je to tvrdá realita, nad kterou bychom se měli velmi rychle zamyslet. Julian
Treasure nám na běžných příkladech ze života ukazuje každodenní realitu. Toto vystoupení
musí zaujmout každého, komu není prostředí, ve kterém žije, lhostejné.

Když jsem před 15 lety začal v akustice podnikat, tak jsem věřil tomu, že se akustika stane
vyhledávanou komoditou prakticky ve všech oblastech našeho života. Do určité míry se naše
vize plní, ale tempo změn by mohlo být rychlejší. V podstatě je to otázka našich priorit, ale
máme tyto priority nastaveny správně? Proč tedy neřešíme špatnou akustiku ve městech a
obcích, ve veřejných budovách, v obchodních a multifunkčních centrech? Proč tolerujeme
špatnou akustiku v bytech, školách, nemocnicích a na pracovištích?

Dobrá akustika je dostupná pro všechny. K dispozici je celá řada kvalitních materiálů a řešení,
určených pro různé typy učeben a přednáškové sály, pro operační sály, vyšetřovny a pokoje
pacientů, pro jednací místnosti a kanceláře, pro tělocvičny, plavecké bazény a sportovní haly,
pro letiště a nádraží, pro restaurace, kavárny a samozřejmě i byty. S Juliánem Treasurem ve
většině argumentů souhlasím, ale v jedné věci bych mu oponoval, návrháři se zaměřením na
zvuk – akustici tu jsou, a jsou připraveni tyto úkoly řešit!

Ing. František Tuček
TINAC

Tip:
Sledujte originální prezentaci a nebo si můžete nastavit české titulky (ovládací lišta vpravo). V překladu ale
doporučuji používat místo výrazu doba ozvěny přesnější výraz doba dozvuku.

1.11.2012

Akustická architektura

Před několika lety jsem se začal velice vážně zabývat myšlenkou užšího vztahu mezi
akustikou a architekturou. V České republice je akustika vnímána jako doplňkový obor,
s kterým se můžete setkat na fakultách přírodních věd (obecné studium), hudby (zvuky a
tóny), lékařství (hygiena), elektrotechniky (měření zvuku), strojírenství (stroje a zařízení),
stavebnictví a architektury (stavby). Ve většině případů je oboru akustiky věnován jen
omezený prostor v rozsahu jednoho až dvou semestrů studia.

Vlastní studium vychází ze stejných obecných základů jako je studium kmitů, fázových
posuvů, rázů, vlnění, interferencí a vlnových polí. Zabývá se zvuky a tóny, fyziologií sluchu
a teorií slyšení. Zabývá se akustikou prostoru, pohltivostí, odrazivostí a dobou dozvuku. Po
několika úvodních přednáškách se však až velmi rychle uzavře do ulity té které fakulty, a dále
pokračuje jen s úzce vymezeným obsahem určité specializace. Studenti akustiku dost často
vnímají jen jako nutné zlo a nebo jen jako další zápis do indexu.

Vraťme se ale zpět k našemu tématu. Akustika a architektura mají společného mnohem více,
než si mnozí z nás dokáží představit. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o dva
různé a na sobě nezávislé obory, ale při podrobnějším zkoumání zjistíme, že je tomu právě
naopak. Akustika je životně závislá na kvalitní architektuře prostoru a architektura prostoru je
zase životně závislá na kvalitní akustice. Oba obory mají jeden velký společný jmenovatel –
zaměřují se na člověka a utváří jeho každodenní životní prostor.

Stávající architektura, pokud je vnímána pouze zrakem jako soubor materiálů, povrchů,
křivek a tvarů, sama o sobě nestačí, protože člověku zprostředkuje jen 30% informací ze
svého okolí, ale akustická architektura, pokud je vnímána zrakem i sluchem jako širší soubor
materiálů, povrchů, křivek, tvarů, klidu, mluveného slova, hudby a emocí, může být vnímána
více smysly a člověku zprostředkovat až 80% informací ze svého okolí. Geometrická
architektura patří minulosti, ale akustická architektura je budoucnost.

Ing. František Tuček
TINAC

22.10.2012

Život v moderním městě

Přijeli jsme do moderního města na obchodní jednání. Osobní automobil jsme zaparkovali
na odstavném parkovišti s kamerovým dohledem. Potom jsme se za několik minut přesunuli
pěšky na zastávku městské hromadné dopravy a odjeli do centra. Cestovali jsme v ranní
špičce, a přesto bylo pro všechny cestující dostatek místa. Vystoupili jsme u pěší zóny, která
vedla menším parkem, a protože jsme měli ještě čas, tak jsme si sedli na lavičku, abychom
načerpali tu ranní atmosféru klidu a energie začínajícího dne.

Čekalo nás důležité jednání, na které jsme se připravovali delší dobu. Vstoupili jsme do
zrekonstruované několikapatrové budovy a na přehledné informační tabuli jsme zjistili místo
jednání. Prošli jsme širokými a upravenými chodbami s tlumeným denním světlem. V jednací
místnosti na nás už čekal obchodní partner. Místnost byla vybavena funkčním nábytkem a
moderní audiovizuální technikou. To, co nás ale překvapilo nejvíce, byla výborná akustika,
která vytvořila dynamický a tvůrčí rámec k celému jednání.

Na závěr nás obchodní partner pozval do sousední restaurace na oběd.Vešli jsme do zajímavě
řešeného, otevřeného prostoru ve stylu 30. let minulého století. Nabídka jídel a nápojů byla
široká, obsluha rychlá a pozorná, a tak nás ani nepřekvapilo, že prostor restaurace byl plný
lidí. Přesto jsme tu měli dostatek soukromí, abychom v klidu a hlavně nikým nerušeni doladili
ještě několik menších, ale velmi důležitých detailů naší spolupráce. Příjemná atmosféra nás
nakonec pohltila natolik, že jsme tam zůstali o hodinu déle.

Domů jsem se vrátil až večer. Měl jsem z celého dne skvělý pocit, jednání dopadlo nad
očekávání a návštěva moderního města na mě zanechala dojem. Asi by stálo za to se tam
ještě jednou vrátit a prohlédnout si ho celé. Vezmu manželku s dětmi a uděláme si zajímavý
výlet, můžeme zajít třeba i do kina a nebo do divadla … Jenže potom zazvonil telefon a já
jsem se přenesl zpět do reality. Škoda, byla to jen vize, ale proč by to nemohla být i
skutečnost. Stačí, když se budeme soustředit na důležité věci.

Ing. František Tuček
TINAC

3.10.2012