Category Archives: zvuk

Novoroční předsevzetí

V období Vánoc a nového roku si každý z nás dopřeje několik dnů klidu, které věnuje jen
odpočinku, rodině a také tomu, aby se zamyslel a zhodnotil rok uplynulý a nebo, aby načrtl
základy plánu na rok budoucí. Ve dnech adventu se možná i zamyslí nad některými otázkami,
které mu v běžném pracovním životě úspěšně unikají. Jednou z takových otázek je: „Umí
naše děti poslouchat hudbu?“ Já si jí pokládám pokaždé, když na rušné ulici potkávám mladé
lidi se sluchátky v uších, jak v hluku všedního dne poslouchají hudbu.

Zdá se, že dnešní mladé generaci stačí k poslechu hudby jen chytrý telefon. Je to zvláštní,
k dispozici je široká nabídka audio komponent, tak proč chytrý telefon? Určitě je skvělý pro
komunikaci a práci s informacemi, ale jak to souvisí s poslechem hudby? Kolik mladých lidí
dnes ví, že nabízené formáty hudby vznikly jen proto, aby se nepřetížil internet, že vložený
akumulátor má tak omezenou kapacitu, že nepřehraje basy a že ani ta nejlepší sluchátka
neobstojí v porovnání s průměrnými reproduktorovými soustavami?

Zapomeňte na to, co tvrdí výrobci chytrých telefonů, a udělejte si svůj vlastní názor. Navštivte
známého nebo obchod, kde hudbě rozumí, a kde mají audio výbavu – třeba CD přehrávač,
výkonový zesilovač a dvoupásmovou reproduktorovou soustavu. Vyberte si stejnou skladbu
od stejného interpreta a poslechněte si ji na obou zařízeních. Při poslechu audio výbavy
objevíte svět plný emocí a hudebních zážitků, ale při poslechu chytrého telefonu budete mít
pocit, že posloucháte hudbu v prázdné chodbě za zavřenými dveřmi.

Asi vás překvapí, že za obě varianty poslechu hudby zaplatíte stejnou cenu. Je sice pravda, že
za chytrý telefon dáte asi polovinu částky, než za audio výbavu, ale za dobu životnosti audio
výbavy si většina lidí koupí 3-4 chytré telefony. Já jsem si takové novoroční předsevzetí, že
své děti budu učit poslouchat hudbu, dal již dávno. Dá to sice hodně práce, stále dokola jim
vysvětlovat, že chytrý telefon není určen k poslechu hudby, ale stojí to za to. Zkuste si stejné
novoroční předsevzetí dát i vy – přeji vám krásný a úspěšný rok 2015.

Ing. František Tuček
TINAC

22.12.2014

Diskuse o poslechu hudby

Napadlo vás někdy, že byste se třeba i vy měli zamyslet nad poslechem hudby? Že ne?
Chápu. Je to tak jasné téma, že k němu nelze nic nového dodat. Prostě si vyberete interpreta,
jeho nejlepší skladby, zapnete přehrávač a posloucháte hudbu. Možná, že zopakujete i to, co
jste četli na internetu a nebo v odborných časopisech. Poslech hudby nebyl nikdy tak kvalitní
a tak dostupný jako dnes. Stačí si koupit chytré zařízení do kapsy, sluchátka nejlépe do uší,
a máte svoje osobní centrum zábavy stále s sebou. Ale je to skutečně tak snadné?

S posledními módními trendy se především u studentů středních a vysokých škol objevila
jakási móda, poslouchat hudbu kdekoliv a kdykoliv, a to nejenom doma, ale i ve škole a na
veřejnosti. Každý by si měl uvědomit, že na veřejnosti není sám a že to, co se libí jemu, může
druhé obtěžovat. Navrhuji, abychom všichni dodržovali pravidlo – neruš a nenech se rušit.
Velkým problémem poslechu hudby na veřejnosti je hluk okolí a nejčastější chybou, že se
mnoho mladých lidí snaží eliminovat hluk okolí tím, že si zvýší hlasitost hudby.

Zatím se o tom příliš nemluví, ale poslední nálezy lékařů ukazují, že už při několikahodinovém
poslechu hlasité hudby denně začíná významně stoupat počet mladých lidí
s poškozením sluchu. Nejmenší riziko poškození sluchu je u sluchátek s hlavovým mostem a
nejvyšší u sluchátek do uší. Citlivost sluchátek přímo do uší je oproti sluchátkům s hlavovým
mostem o 10 – 20 dB vyšší. Pokud tento rozdíl vyjádříme v Pascalech, zjistíme, že jde o 3 –
10 násobek hodnoty akustického tlaku při stejně nastaveném regulátoru hlasitosti.

Je to důležitý detail, a je o něm dobré vědět. Nevím, jestli je cool poslouchat hudbu na
veřejnosti, ale určitě není cool být v 25 letech částečně hluchý ! Dříve bylo poškození sluchu
spojováno hlavně s 40 – 60letými lidmi, kteří pracovali v těžkém průmyslu, ale dnes čelíme
stejným rizikům i v oblasti zábavy, resp. poslechu hudby. Jak se tomu vyhnout? Vyberte si
kvalitní sluchátka s hlavovým mostem, zvolte si takovou hlasitost hudby, kterou byste
poslouchali doma, a pokud vás i přesto bude rušit hluk okolí, vypněte přehrávač.

Ing. František Tuček
TINAC

5.6.2013

Mozartův efekt

Mozartův efekt je nazván po geniálním hudebním skladateli a klavírním virtuosovi
Mozartovi. Vliv poslechu Mozartovy hudby se dostal do veřejného povědomí na začátku
devadesátých let 20. století zejména díky výzkumu prováděnému na Kalifornské univerzitě ve
Středisku pro neurobiologii, vzdělávání a paměť v Irvinu. Vědecký tým PhD. Frances H.
Rauscherové pracoval s předškolními dětmi a studenty vysokých škol a sledoval vztah mezi
poslechem Mozartovy hudby a prostorovým a časovým uvažováním respondentů.

Wolfgang Amadeus Mozart se narodil 27. ledna 1756 v Salzburgu jako nejmladší ze sedmi
dětí Leopolda a Anny Marie Mozartových. Mozart byl již ve 4 letech nadaným hudebníkem a
v 6 letech složil svou první skladbu. Vytvořil 17 oper, 41 symfonií, 27 koncertů pro klavír,
desítky klavírních sonát a hudbu pro varhany, klarinet a další nástroje. Tvořil s takovou
lehkostí, jako by měl v hlavě celou skladbu ještě dřív, než ji zaznamenal na papír. Mozart
zemřel 5. prosince 1791 ve Vídni ve věku 35 let na následky infekční nemoci.

Výsledky z Irvinu ukazují, že rytmy, melodie a vysoké frekvence Mozartovy hudby podporují
a rozvíjejí kreativní a motivační oblasti mozku. Poslech hudby zde funguje jako určitý nácvik
symetrických procesů spojených s vyšší mozkovou činností. Sníží vaší tepovou frekvenci a
krevní tlak, zlepší vaše soustředění a schopnost činit intuitivní kroky a výrazně zkrátí dobu
řešení složitých úloh. Jeden ze členů výzkumného týmu, fyzik Gordon Shaw, k výsledkům
uvedl: „Mozartova hudba dokáže zahřát mozek na tu správnou provozní teplotu“.

Pozitivní vliv poslechu Mozartovy hudby je možné využít v celé řadě situací. Mozartovu
hudbu můžete poslouchat na pracovištích, nejčastěji se s ní setkáte na pracovištích, kde se
vyvíjí software a nebo v architektonických a projekčních kancelářích. Můžete jí využít
v nemocnicích, kde zlepšuje psychiku pacientů, urychluje regeneraci organismu a snižuje
množství podávaných léků, například proti nespavosti. A nebo jí můžete využít u vás doma.
Už 30minutový poslech vážné hudby vás zbaví každodenního stresu a napětí.

Ing. František Tuček
TINAC

5.5.2013

Sluchátka jako skvělý vánoční dárek

A stejně jako každý rok, začalo i letos na začátku prosince období vánočních nákupů, kdy
vybíráme dárky pro své nejbližší. Možností je celá řada, a tak záleží jen na nás, jaký dárek
vybereme. Můžeme koupit třeba knihu, film nebo hudbu. Můžeme koupit doplněk k oblečení,
šperk a kosmetiku. Můžeme ale také koupit sluchátka k poslechu hudby. Při návštěvě jednoho
nákupního centra mě zaujala reklama, která říkala: „Sluchátka – skvělý vánoční dárek pro
každého“. Zašel jsem tedy do obchodu a zkusil si vybrat.

Nabídka sluchátek byla poměrně široká, a proto jsem si hned na začátku určil pravidla
výběru. S ohledem na dřívější zkušenosti dávám přednost ověřeným značkovým výrobkům,
protože ty zajišťují i nejvyšší kvalitu zpracování. Sluchátka musí být vyrobena z prvotřídních
a trvanlivých materiálů a musí být lehká, aby neunavovala ani při dlouhém poslechu hudby.
Design sluchátek je důležitý, ale rozhodující je kvalita zvuku, a proto preferuji sluchátka,
která jsou určena pro připojení k Hi-Fi komponentům.

Velmi rychle jsem však pochopil, že to není ta správná kampaň pro mě. Nabídka zboží byla
směřována především na mladé lidi, kteří poslouchají hudbu prakticky kdekoliv a na čemkoli.
V podstatě se jedná jen o další předvánoční obchodní bublinu zaměřenou na objem prodeje.
Největší výběr sluchátek se totiž týkal zařízení v kategorii iPod, iPhone nebo iPad. Bohužel
v segmentu mobilních přehrávačů a telefonů, které pracují se záznamovými formáty AAC
nebo MP3, se o kvalitním poslechu hudby nedá mluvit.

A tak profesionálům a audiofilům zase nezbývá nic jiného, než navštívit specializovaný
obchod nebo internet. Pokud ještě nemáte vybráno, tak bych vám doporučil referenční model
Sennheiser HD 650. Jedná se o otevřená sluchátka s ručně vybíranými páry reproduktorů
(tolerance ±1 dB), která nabízí brilantní a živý zvuk s velkým množstvím detailů. Tento
model je určen pro použití v obývacím pokoji, kde naleznete i ty nejlepší podmínky pro
nikým a ničím nerušený poslech vaší oblíbené hudby.

Ing. František Tuček
TINAC

10.12.2012

Záznamové formáty a kvalita zvuku

Tradičním záznamovým formátem je vinylová LP deska s analogovým záznamem zvuku.
Takzvané elpíčko má průměr 30 cm, přehrává se rychlostí 33⅓ otáčky za minutu a dá se
na něm oboustranně zaznamenat až 50 minut kvalitní hudby. K rozšíření LP desek přispěla
v 50. letech 20. století zejména americká společnost CBS Broadcasting Inc. S nástupem
digitálního záznamu zvuku se z vinylových LP desek stalo zboží pro náročné zákazníky,
nicméně v poslední době se tento formát vrátil na pulty obchodů.

V 80. letech 20. století přichází CD s digitálním záznamem zvuku. Kompaktní disk má
průměr 12 cm, k záznamu zvuku se používá 16 bitový A/D převodník se vzorkovací frekvencí
44,1 kHz a dá se na něm zaznamenat až 80 minut kvalitní hudby. O vývoj kompaktního disku
se zasloužily firmy Sony a Philips. K výhodám kompaktních disků patří kromě vysoké kvality
zvuku i snadná archivace a rychlé vyhledávání skladeb. Kompaktní disk lze v současné době
považovat za nejrozšířenější formát pro kvalitní záznam zvuku.

S rozvojem informačních technologií se začaly používat i další formáty pro digitální záznam
zvuku. Často používaný je formát WAV, který vytvořily firmy IBM a Microsoft, formát AAC
od firmy Apple a také formát MP3, který zavedla skupina MPEG. V případě formátu WAV se
jedná o plnohodnotný bezeztrátový audio formát s datovým tokem typicky 1350 kB/s, tedy
100% kvality CD, ale v případě formátů AAC nebo MP3 se jedná o ztrátové formáty s
datovým tokem typicky 128 kB/s, tedy 9,48 % kvality CD.

Pokud uvažujete o výměně starého a nebo nákupu nového přehrávače zvuku, musíte v
první řadě uvažovat také o výběru záznamového formátu zvuku. Při výběru vinylových LP
desek, kompaktních disků a formátu WAV získáte čistý a plný zvuk s vysokou dynamikou a
bohatými detaily. Při výběru formátu AAC nebo MP3 dostanete jen chudý, bezbarvý a sterilní
zvuk. Ke kvalitnímu poslechu hudby doporučuji formát CD a Hi-Fi přehrávač, výborný zvuk
vám nabídne již základní model DENON DCD-720AE.

Ing. František Tuček
TINAC

10.12.2012

Když na ples, tak do Paláce Lucerna

Skončilo letní období a o slovo se hlásí podzim. Slunce vystřídalo deštivé počasí, tma a
chlad, a to je přesně ta doba, kdy jako každý rok začíná i tolik očekávaná plesová sezona.
K tomu již neodmyslitelně patří krásné večerní dámské šaty, dokonale padnoucí pánské
obleky, kvalitní živá hudba a samozřejmě sváteční nálada. Potom již stačí jen vybrat ten
správný ples a získat ta nejlepší místa v sále. Ve velkých městech to dokonce vyžaduje i
určité znalosti a úsilí, protože o vyhlášené plesy bývá i velký zájem.

Jedním z nejkrásnějších sálů v České republice je velký sál v kulturním a společenském
komplexu Paláce Lucerna na Václavském náměstí v Praze podle návrhu architekta Stanislava
Bechyně. Připomeňme, že tento komplex byl postaven v letech 1907-1921. Tehdy se jednalo
o první železobetonovou budovu se zastřešenou a prosklenou pasáží v Čechách. Velký sál má
rozměry 54 metrů na délku, 25,5 metru na šířku a 9 metrů na výšku, zabírá celá tři podzemní
podlaží a na jeho plochu se vejde až 4000 sedících diváků.

Mnohé čtenáře asi nejvíce překvapí informace, že velký sál nemá příliš dobrou akustiku.
Tuto informaci si můžete přečíst v různých publikacích, a to včetně encyklopedií. Je tato
informace vůbec objektivní? Nepochybuji o tom, že ve své době vyhovoval velký sál i
požadavkům tehdejší hudby. Jenže doba i hudba se změnila. Zajímalo by mě, zda si autoři
této informace položili otázku, zda bylo možné v rámci projektu Ing. Václava Havla
navrhnout takový sál, který by vyhovoval i požadavkům za dalších 100 let!

A stejně jako se postupně měnila doba a hudba, tak se postupně měnily i technické požadavky
na provoz velkého sálu. Kdo z tehdejších stavitelů mohl předpokládat, že se i k reprodukci
živé hudby v sálech budou používat audio systémy s výkony v řádu kilowatů! Velký sál by si
jistě po tak dlouhé době provozu zasluhoval určité citlivé akustické úpravy. Je však nanejvýš
nutné zachovat původní architektonický výraz a přizpůsobit ho požadavkům doby. V dnešní
době již máme jak potřebné znalosti, tak i vhodné akustické materiály.

Ing. František Tuček
TINAC

10.10.2012

Tam, kde nehraje ani Nautilus

Většina audiofilů o tom již slyšela, ti ostatní to pak znají z vlastní zkušenosti. Po důkladné
přípravě, kdy jste trávili mnoho hodin času nad katalogy známých výrobců audiotechniky a
po mnoha návštěvách high-endových výstav, se nakonec rozhodnete pro tu správnou značku a
hlavně pro ty správné reproduktorové soustavy, které vám mají již s konečnou platností a na
velmi dlouhou dobu zajistit opravdu výjimečný poslech hudby, o kterém budou s uznáním
mluvit i všichni vaši nejbližší, přátelé i dobří známí.

Nastává den D a vy přijíždíte k vašemu prodejci, abyste si převzali tolik očekávané zboží.
Vizuální kontrola i poslechová zkouška dopadla dobře. Možná, že by ten nástroj na konci
skladby mohl být o něco výraznější, ale doma to bude určitě lepší. Vysněnou audiotechniku
nakládáte opatrně do auta a odjíždíte domů. První cesta vede rovnou do obývacího pokoje,
kde s nejvyšší pečlivostí zapojíte celý řetězec. Berete do ruky referenční album, pouštíte
vybranou skladbu a … upss, někde se stala chyba.

Jedno ze základních pravidel poslechu hudby říká, že vždy posloucháte jen takovou kvalitu
hudby, jaký je nejslabší článek vašeho audio řetězce. Tím nejslabším článkem audio řetězce
ale nemusí být jen zesilovač nebo reproduktorová soustava, jak si stále ještě dost audiofilů
myslí, ale poslechová místnost. Bohužel, v době moderní architektury s rovnými plochami
z cihel, betonu, skla a kovu se o kvalitní akustice nedá často ani mluvit. V takovém prostoru
nehraje naprosto nic – ani fenomén s názvem Nautilus.

Velmi dlouhá doba dozvuku, zejména pak na nízkých frekvencích od 30 do 160 Hz, vede k
promíchání přímého a odraženého zvuku a ke zkreslení řeči i hudby. V důsledku velmi
častých odrazů a interferencí se určitá část zvukového spektra zesiluje a jiná naopak ztrácí.
Uvědomte si, že reproduktorové soustavy mají stejné prostorové požadavky jako hudební
nástroje, a podle toho by se s nimi mělo i zacházet. Nejlepší výsledky dosáhnete, jen když
svoji audiotechniku umístíte do akusticky upraveného prostoru.

Ing. František Tuček
TINAC

23.8.2012