Proč by i architekti měli používat uši

I na začátku 3. tisíciletí je akustika systematicky opomíjeným oborem. Důvodů k této
nelichotivé bilanci je několik. Velkou měrou je to ovlivněno způsobem výuky na středních a
vysokých školách, nevyhovující informovaností firem, státní správy i veřejnosti a také velmi
nízkou poptávkou po kvalitních projektech. Nicméně se ukazuje, že to není jen problém v
České republice, ale i problém v mnoha jiných zemích, což ukazuje i prezentace Juliana
Treasura s aktuálním názvem “Why architects need to use their ears”.

Osobně bývám vůči podobným prezentacím již skeptický, ale moje zvědavost přeci jen
zvítězila. Prezentaci jsem nakonec shlédl celou a vůbec toho nelituji. V tomto případě nejde
ani tak o nějaký laciný alarmismus, módní výkřik a nebo marketingový tah před uvedením
výrobku na trh. Je to tvrdá realita, nad kterou bychom se měli velmi rychle zamyslet. Julian
Treasure nám na běžných příkladech ze života ukazuje každodenní realitu. Toto vystoupení
musí zaujmout každého, komu není prostředí, ve kterém žije, lhostejné.

Když jsem před 15 lety začal v akustice podnikat, tak jsem věřil tomu, že se akustika stane
vyhledávanou komoditou prakticky ve všech oblastech našeho života. Do určité míry se naše
vize plní, ale tempo změn by mohlo být rychlejší. V podstatě je to otázka našich priorit, ale
máme tyto priority nastaveny správně? Proč tedy neřešíme špatnou akustiku ve městech a
obcích, ve veřejných budovách, v obchodních a multifunkčních centrech? Proč tolerujeme
špatnou akustiku v bytech, školách, nemocnicích a na pracovištích?

Dobrá akustika je dostupná pro všechny. K dispozici je celá řada kvalitních materiálů a řešení,
určených pro různé typy učeben a přednáškové sály, pro operační sály, vyšetřovny a pokoje
pacientů, pro jednací místnosti a kanceláře, pro tělocvičny, plavecké bazény a sportovní haly,
pro letiště a nádraží, pro restaurace, kavárny a samozřejmě i byty. S Juliánem Treasurem ve
většině argumentů souhlasím, ale v jedné věci bych mu oponoval, návrháři se zaměřením na
zvuk – akustici tu jsou, a jsou připraveni tyto úkoly řešit!

Ing. František Tuček
TINAC

Tip:
Sledujte originální prezentaci a nebo si můžete nastavit české titulky (ovládací lišta vpravo). V překladu ale
doporučuji používat místo výrazu doba ozvěny přesnější výraz doba dozvuku.

1.11.2012

Akustická architektura

Před několika lety jsem se začal velice vážně zabývat myšlenkou užšího vztahu mezi
akustikou a architekturou. V České republice je akustika vnímána jako doplňkový obor,
s kterým se můžete setkat na fakultách přírodních věd (obecné studium), hudby (zvuky a
tóny), lékařství (hygiena), elektrotechniky (měření zvuku), strojírenství (stroje a zařízení),
stavebnictví a architektury (stavby). Ve většině případů je oboru akustiky věnován jen
omezený prostor v rozsahu jednoho až dvou semestrů studia.

Vlastní studium vychází ze stejných obecných základů jako je studium kmitů, fázových
posuvů, rázů, vlnění, interferencí a vlnových polí. Zabývá se zvuky a tóny, fyziologií sluchu
a teorií slyšení. Zabývá se akustikou prostoru, pohltivostí, odrazivostí a dobou dozvuku. Po
několika úvodních přednáškách se však až velmi rychle uzavře do ulity té které fakulty, a dále
pokračuje jen s úzce vymezeným obsahem určité specializace. Studenti akustiku dost často
vnímají jen jako nutné zlo a nebo jen jako další zápis do indexu.

Vraťme se ale zpět k našemu tématu. Akustika a architektura mají společného mnohem více,
než si mnozí z nás dokáží představit. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o dva
různé a na sobě nezávislé obory, ale při podrobnějším zkoumání zjistíme, že je tomu právě
naopak. Akustika je životně závislá na kvalitní architektuře prostoru a architektura prostoru je
zase životně závislá na kvalitní akustice. Oba obory mají jeden velký společný jmenovatel –
zaměřují se na člověka a utváří jeho každodenní životní prostor.

Stávající architektura, pokud je vnímána pouze zrakem jako soubor materiálů, povrchů,
křivek a tvarů, sama o sobě nestačí, protože člověku zprostředkuje jen 30% informací ze
svého okolí, ale akustická architektura, pokud je vnímána zrakem i sluchem jako širší soubor
materiálů, povrchů, křivek, tvarů, klidu, mluveného slova, hudby a emocí, může být vnímána
více smysly a člověku zprostředkovat až 80% informací ze svého okolí. Geometrická
architektura patří minulosti, ale akustická architektura je budoucnost.

Ing. František Tuček
TINAC

22.10.2012

Když na ples, tak do Paláce Lucerna

Skončilo letní období a o slovo se hlásí podzim. Slunce vystřídalo deštivé počasí, tma a
chlad, a to je přesně ta doba, kdy jako každý rok začíná i tolik očekávaná plesová sezona.
K tomu již neodmyslitelně patří krásné večerní dámské šaty, dokonale padnoucí pánské
obleky, kvalitní živá hudba a samozřejmě sváteční nálada. Potom již stačí jen vybrat ten
správný ples a získat ta nejlepší místa v sále. Ve velkých městech to dokonce vyžaduje i
určité znalosti a úsilí, protože o vyhlášené plesy bývá i velký zájem.

Jedním z nejkrásnějších sálů v České republice je velký sál v kulturním a společenském
komplexu Paláce Lucerna na Václavském náměstí v Praze podle návrhu architekta Stanislava
Bechyně. Připomeňme, že tento komplex byl postaven v letech 1907-1921. Tehdy se jednalo
o první železobetonovou budovu se zastřešenou a prosklenou pasáží v Čechách. Velký sál má
rozměry 54 metrů na délku, 25,5 metru na šířku a 9 metrů na výšku, zabírá celá tři podzemní
podlaží a na jeho plochu se vejde až 4000 sedících diváků.

Mnohé čtenáře asi nejvíce překvapí informace, že velký sál nemá příliš dobrou akustiku.
Tuto informaci si můžete přečíst v různých publikacích, a to včetně encyklopedií. Je tato
informace vůbec objektivní? Nepochybuji o tom, že ve své době vyhovoval velký sál i
požadavkům tehdejší hudby. Jenže doba i hudba se změnila. Zajímalo by mě, zda si autoři
této informace položili otázku, zda bylo možné v rámci projektu Ing. Václava Havla
navrhnout takový sál, který by vyhovoval i požadavkům za dalších 100 let!

A stejně jako se postupně měnila doba a hudba, tak se postupně měnily i technické požadavky
na provoz velkého sálu. Kdo z tehdejších stavitelů mohl předpokládat, že se i k reprodukci
živé hudby v sálech budou používat audio systémy s výkony v řádu kilowatů! Velký sál by si
jistě po tak dlouhé době provozu zasluhoval určité citlivé akustické úpravy. Je však nanejvýš
nutné zachovat původní architektonický výraz a přizpůsobit ho požadavkům doby. V dnešní
době již máme jak potřebné znalosti, tak i vhodné akustické materiály.

Ing. František Tuček
TINAC

10.10.2012

Kupujeme tepelné čerpadlo

Při nákupu nového tepelného čerpadla doporučuji, a to již od začátku úvah, řešit nejenom
topný výkon a náklady na pořízení tepelného čerpadla, ale i místo instalace. Pro zákazníky je
totiž stejně důležitým parametrem i hlučnost venkovní jednotky, která se ve většině případů
udává v decibelech ve vzdálenosti 1 m. V každém případě se vyplatí oslovit několik výrobců
nebo dodavatelů s požadavkem na nákup tepelného čerpadla s určitým topným výkonem a
získat od nich technická data a ekonomickou rozvahu.

Na začátku si vyberte výrobce, který při stejném topném výkonu nabízí i nejnižší hlučnost, a
potom budeme hledat vhodné místo k instalaci venkovní jednotky. Základní otázkou je, kolik
budete potřebovat místa, aby vaše tepelné čerpadlo nerušilo vás nebo sousedy. Pro ilustraci
použijeme dvě různě velké venkovní jednotky tepelných čerpadel od jednoho renomovaného
výrobce. Malá venkovní jednotka s topným výkonem 6,5 kW má hlučnost 44 dBA a velká
venkovní jednotka s topným výkonem 47 kW má hlučnost 58 dBA.

Rozměry malé venkovní jednotky tepelného čerpadla (š/v/h) jsou 850/700/350 mm.
Akustický výkon této jednotky je 58 dBA. Denní hygienický limit hluku splníte prakticky
na jakémkoli místě a ke splnění nočního hygienického limitu hluku stačí venkovní jednotku
umístit 3 m od sousedova pozemku. Takové prostorové požadavky lze zvládnout naprosto
všude. Všimněte si, že v rámci akustických výpočtů používáme akustický výkon. Čím je
akustický výkon menší, tím je menší i dosah zdroje hluku.

Rozměry velké venkovní jednotky tepelného čerpadla (š/v/h) jsou 1400/1650/820 mm.
Akustický výkon této jednotky je 74 dBA. Ke splnění denního hygienického limitu hluku
je nutné venkovní jednotku umístit 7 m od sousedova pozemku a ke splnění nočního
hygienického limitu hluku musíte venkovní jednotku umístit dokonce 21 m od sousedova
pozemku. U malých pozemků může nastat určitá komplikace, kdy bude nutné zvolit jiné
řešení a nebo počítat se stavbou protihlukové clony.

Ing. František Tuček
TINAC

6.9.2012

Tam, kde nehraje ani Nautilus

Většina audiofilů o tom již slyšela, ti ostatní to pak znají z vlastní zkušenosti. Po důkladné
přípravě, kdy jste trávili mnoho hodin času nad katalogy známých výrobců audiotechniky a
po mnoha návštěvách high-endových výstav, se nakonec rozhodnete pro tu správnou značku a
hlavně pro ty správné reproduktorové soustavy, které vám mají již s konečnou platností a na
velmi dlouhou dobu zajistit opravdu výjimečný poslech hudby, o kterém budou s uznáním
mluvit i všichni vaši nejbližší, přátelé i dobří známí.

Nastává den D a vy přijíždíte k vašemu prodejci, abyste si převzali tolik očekávané zboží.
Vizuální kontrola i poslechová zkouška dopadla dobře. Možná, že by ten nástroj na konci
skladby mohl být o něco výraznější, ale doma to bude určitě lepší. Vysněnou audiotechniku
nakládáte opatrně do auta a odjíždíte domů. První cesta vede rovnou do obývacího pokoje,
kde s nejvyšší pečlivostí zapojíte celý řetězec. Berete do ruky referenční album, pouštíte
vybranou skladbu a … upss, někde se stala chyba.

Jedno ze základních pravidel poslechu hudby říká, že vždy posloucháte jen takovou kvalitu
hudby, jaký je nejslabší článek vašeho audio řetězce. Tím nejslabším článkem audio řetězce
ale nemusí být jen zesilovač nebo reproduktorová soustava, jak si stále ještě dost audiofilů
myslí, ale poslechová místnost. Bohužel, v době moderní architektury s rovnými plochami
z cihel, betonu, skla a kovu se o kvalitní akustice nedá často ani mluvit. V takovém prostoru
nehraje naprosto nic – ani fenomén s názvem Nautilus.

Velmi dlouhá doba dozvuku, zejména pak na nízkých frekvencích od 30 do 160 Hz, vede k
promíchání přímého a odraženého zvuku a ke zkreslení řeči i hudby. V důsledku velmi
častých odrazů a interferencí se určitá část zvukového spektra zesiluje a jiná naopak ztrácí.
Uvědomte si, že reproduktorové soustavy mají stejné prostorové požadavky jako hudební
nástroje, a podle toho by se s nimi mělo i zacházet. Nejlepší výsledky dosáhnete, jen když
svoji audiotechniku umístíte do akusticky upraveného prostoru.

Ing. František Tuček
TINAC

23.8.2012

Který akustický materiál je nejlepší

Nejčastější otázkou, s kterou se setkávám u svých zákazníků a nebo slyším při odborných
diskusích či výstavách, je: „Který akustický materiál je nejlepší?“ Dost možná to je otázka,
která zajímá i Vás, a tak se na ni pokusím v krátkosti odpovědět. V této věci bych jednotlivé
diskutující rozdělil do dvou skupin. Zástupci první skupiny tvrdí, že je to samozřejmě
materiál XY s třídou absorpce A. Zástupci druhé skupiny zase říkají, že na tuto otázku
neexistuje jednoznačná odpověď. Já patřím spíše k té druhé skupině.
Na českém trhu se nabízí hned několik velmi zajímavých druhů akustických materiálů
s různými formáty, povrchy a dekory, které jsou určeny pro různé prostory a různé využití.
Výběr materiálů k té či oné aplikaci se řídí mnoha aspekty. Rozhodující roli zde ale hraje
především zákazník a jeho výběr. Jeden zákazník preferuje látku, druhému se líbí dřevo,
třetímu imponuje kov, čtvrtý dává přednost klasické omítce. Každý zákazník má své
individuální představy, které je nutné v akustickém návrhu respektovat.
Všechny akustické materiály dopadající zvuk pohlcují nebo odrážejí. Pohltivé materiály na
bázi textilu, molitanu nebo skelného vlákna dopadající zvukovou energii pohlcují a přeměňují
na teplo. K pohlcení zvuku o vysokých frekvencích obvykle stačí materiály o tloušťce 20 mm,
ale k pohlcení zvuku o nízkých frekvencích již potřebujeme materiály o tloušťce 100 mm i
více. Odrazivé materiály na bázi betonu, skla a kovu dopadající zvukovou energii odrážejí
zpět do prostoru a tloušťka materiálu zde již nehraje žádnou roli.
Akustický návrh interiéru bývá velmi často originál. Záleží na rozměrech a objemu prostoru,
na využití prostoru, na tom, zda se jedná o hudbu nebo řeč. Úkolem akustika je vybrat plochu,
tloušťku a pohltivost či odrazivost materiálu, místo instalace a způsob montáže. Výběr se řídí
i podle toho, zda jde o kancelář, učebnu, hudební sál nebo divadlo. Akustik může použít jen
jeden druh materiálu a nebo kombinovat i více druhů materiálů dohromady, protože každý
kvalitní akustický materiál má svůj nezaměnitelný charakter a vzhled.

Ing. František Tuček
TINAC

15.8.2012

Život v moderním městě

Přijeli jsme do moderního města na obchodní jednání. Osobní automobil jsme zaparkovali
na odstavném parkovišti s kamerovým dohledem. Potom jsme se za několik minut přesunuli
pěšky na zastávku městské hromadné dopravy a odjeli do centra. Cestovali jsme v ranní
špičce, a přesto bylo pro všechny cestující dostatek místa. Vystoupili jsme u pěší zóny, která
vedla menším parkem, a protože jsme měli ještě čas, tak jsme si sedli na lavičku, abychom
načerpali tu ranní atmosféru klidu a energie začínajícího dne.

Čekalo nás důležité jednání, na které jsme se připravovali delší dobu. Vstoupili jsme do
zrekonstruované několikapatrové budovy a na přehledné informační tabuli jsme zjistili místo
jednání. Prošli jsme širokými a upravenými chodbami s tlumeným denním světlem. V jednací
místnosti na nás už čekal obchodní partner. Místnost byla vybavena funkčním nábytkem a
moderní audiovizuální technikou. To, co nás ale překvapilo nejvíce, byla výborná akustika,
která vytvořila dynamický a tvůrčí rámec k celému jednání.

Na závěr nás obchodní partner pozval do sousední restaurace na oběd.Vešli jsme do zajímavě
řešeného, otevřeného prostoru ve stylu 30. let minulého století. Nabídka jídel a nápojů byla
široká, obsluha rychlá a pozorná, a tak nás ani nepřekvapilo, že prostor restaurace byl plný
lidí. Přesto jsme tu měli dostatek soukromí, abychom v klidu a hlavně nikým nerušeni doladili
ještě několik menších, ale velmi důležitých detailů naší spolupráce. Příjemná atmosféra nás
nakonec pohltila natolik, že jsme tam zůstali o hodinu déle.

Domů jsem se vrátil až večer. Měl jsem z celého dne skvělý pocit, jednání dopadlo nad
očekávání a návštěva moderního města na mě zanechala dojem. Asi by stálo za to se tam
ještě jednou vrátit a prohlédnout si ho celé. Vezmu manželku s dětmi a uděláme si zajímavý
výlet, můžeme zajít třeba i do kina a nebo do divadla … Jenže potom zazvonil telefon a já
jsem se přenesl zpět do reality. Škoda, byla to jen vize, ale proč by to nemohla být i
skutečnost. Stačí, když se budeme soustředit na důležité věci.

Ing. František Tuček
TINAC

3.10.2012